Jak to doma říct, aby z toho babička nedostala infarkt? Reakce okolí na vaši otevřenost mohou být různorodé, většinou ale můžete svému přijetí vyjít naproti. Aby vás pochopilo a přijalo.
Někdy na začátku tušíte, že je s vámi něco jinak. Nastává dlouhý proces coming outu, kdy je nejdůležitější si skutečnost urovnat sami v sobě a pak teprve řešit okolí. Vykřičet světu, že jste gay nebo lesba, aniž byste to tak na sto procent cítili, rozhodně nemá smysl. Uvědomění si vlastní sexuality přichází v pubertě. Ta rozhodně není lehkým obdobím ani v případě, že dokonale zapadáte, natož když vám nikdo nerozumí a hrozně se stydíte. Vnitřně akceptovat svoji orientaci je dnes možná lehčí než dříve, přesto po zeměkouli chodí lidé, kteří se s ní nevyrovnají celý život.
Říct pravdu okolí není samozřejmost, velkou roli hraje strach z toho, co přijde po tom, když u večeře řeknete, že máte místo holky kluka. Možná tátovi zaskočí, ale možná ochladne i váš vztah. Ačkoli je Česko rok od roku tolerantnější, jsou tu stále lidé, kteří by gaye a lesby ve své rodině nejradši neměli.
Přitom nejdůležitější je se svou sexuální orientací seznámit rodinu. Zpravidla to vybalíme nejdříve na přátele, kteří nás přijímají snáze. Nicméně žít dvojí život nejde moc dlouho a coming out přináší úlevu. Aspoň se vás děda přestane ptát, jestli máte radši holky zrzavý a nebo blonďatý. Vy prostě máte radši modrooký kluky, žejo.
Zatímco život v sebeklamu člověka ubíjí, coming out sebou vždy přináší obrovské uvolnění vnitřního napětí. Konečně můžete svoji přirozenost a pocity prožívat otevřeně a být ke svému okolí upřímní.
Zaručený recept na hladký coming out neexistuje. Stačí se podívat na příběhy našich mentorů pro online chat. Co člověk, to příběh. Jen vy sami můžete posoudit, co je v vašem případě nejvhodnější. Když je vám sedmnáct, jste v úplně jiné situaci, než když je vám přes čtyřicet a máte třeba děti. Co vám můžeme poradit, je jedna věc: Než se někomu svěříte, vyberte ten správný okamžik. Čas a místo si zpravidla zvolíte vy (pokud vás zrovna někdo někde nenačapá s vaší láskou).
Určitě všechno proberte s lidmi, kteří už o vaší orientaci vědí a přijímají vás. A nebo s těmi, kteří se už vyoutovali (takové najdete právě v našem online chatu). „Když jsem do toho praštil, bylo mi čtrnáct, a hrozně mi pomohl strejda, který se vyoutoval už jako dospělý,“ vypráví jednatřicetiletý Michal, který vyrůstal v Prostějově. „Stačí zapátrat mezi svými známými, každý ve svém okolí má nějakého gaye nebo lesbu. Najděte si spojence!“ Každopádně se o všem pobavte se svými nejlepšími a nejvěrnějšími přáteli, než půjdete za rodiči.
Právě doma se můžete dočkat opravdu silných reakcí, někdy úplně protikladných. Myslete na to, že rodiče mívají velmi jasnou představu o budoucnosti svých dětí. Z holek mít jeřábnice nechtějí a z kluků vizážisty taky ne. Zpravidla. Ve chvíli, kdy řeknete, že jste gay nebo lesba, rozplynou se i jejich sny o vnoučatech (kdyby český právní systém uznával gay sňatky a adopce, tahle obava by odpadla, vlastně by ani neexistovala!). Celá jejich představa o vás najednou vezme za své. Ať zareagují pochopením, nebo nadávkami, v každém případě potřebují čas, než se se vším srovnají. Tím víc, pokud mají zkreslené pojmy o odlišné sexuální orientaci nebo ji přímo odmítají. Těžko říct, jak se váš vztah dále vyvine, vás samotné tato zkušenost ale určitě posílí.
Snazší bývá coming out mezi přáteli. Nejlépe okolí se svojí orientací seznamujte postupně a začněte s lidmi sobě nejbližšími. Přátelé stejného pohlaví se mohou zpočátku cítit znejistěni a nevědět, jak na novou situaci reagovat (Život prokázal, že skoro všichni heterosexuální kluci mají neodbytný pocit, že po nich jedou všichni gayové…). Dejte jim čas a zdůrazněte, že na se vašem kamarádském vztahu nic nemění.
Už máte coming out za sebou? Podělte se o svoje zkušenosti v komentářích pod článkem.
Jabka nejsou hrušky a Prague Pride není festival sexuálních menšin. Proč, to se dočtete zde. Jelikož označení (ta spisovná) spojená s LGBT tématy pronikají do češtiny z angličtiny, případně z odborné terminologie, je v nich často zmatek. Pokud nemáte jasno v tom, jaký je rozdíl mezi transvestitou a transgender člověkem, nebo se divíte, proč lesby protáčejí oči v sloup, když jim někdo řekne, že jsou lesbičky, rozklikněte následující hesla a zjistěte, jak se věci mají.
HOMOSEXUÁL
V češtině se už pevně zakotvila slova „gay“ a „lesba“, máme tak širší možnosti vyjadřování, proto slovo homosexuál v běžné komunikaci působí zmatek, navíc se často nesprávně interpretuje. Například můžeme najít spojení jako „homosexuálové a lesby“, které ovšem nedává smysl. Lesba je také homosexuálně orientovaným člověkem. Homosexuál není synonymem pro gaye, ale zahrnuje skupinu lidí, kteří preferují partnera stejného pohlaví.
Obecně však toto označení ustupuje a nahrazuje ho zkratka LGBT, která vyjadřuje danou situaci mnohem lépe. Zahrnuje gaye, lesby, bisexuály a transgender osoby. Navíc neodkazuje pouze na homosexuální orientaci, ale také na celé hnutí a kulturu.
LESBIČKA
Valná většina leseb by vám asi za takové oslovení nepoděkovala. Zdrobnělina působí pejorativně, jakkoli může být napsána nebo vyslovena s dobrým úmyslem nikoho neurazit. Lesby jsou zkrátka lesby. Jeřábnice a traktoristky, prosím, také vynechte, jen těžko byste hledali nějakou lesbu, která dokáže uřídit traktor nebo jeřáb.
TRANSSEXUÁL
Transsexuál je člověk, který podstupuje hormonální terapii či operativní změny s cílem přizpůsobit své tělesné rysy preferované genderové identitě. Termín „transsexuál“ je však již na ústupu a nahrazuje jej širší a otevřenější pojem „transgender“.
TRANSGENDER
V mezinárodním kontextu se začíná prosazovat označení transgender. Skrývá pod sebou škálu genderových identit, jež se odlišují od rodového určení, které je dané osobě přisouzeno při narození.
TRANS*
Zkrácená verze pojmu „transgender“. Hvězdička zastupuje širokou škálu identit, které neodpovídají klasickému rozdělení světa na muže a ženy.
TRANSVESTITA
Transvestité jsou lidé, kteří se zpravidla v soukromí převlékají za opačné pohlaví.
TRAVESTI
Travesti je typ show. Lidé, kteří v ní vystupují, se převlékají za opačné pohlaví, aby zazářili na pódiu. Nemusejí ale být transgender osobami.
PRAGUE PRIDE
Nejsme festival sexuálních menšin! Překvapení? Je to tak. Jakkoli se sexuálními menšinami chápou předně gayové a lesby, pojem sexuální menšiny zahrnuje například pedofily nebo nekrofily. Festival Prague Pride je svátkem LGBT osob, tedy gayů, leseb, bisexuálů a transgender lidí. Mnohem víc o duhovém festivalu včetně informací, jak nám pomoct nebo se k nám přidat, najdete zde.
TEPLÝ
Například Prague Pride je nejteplejším dnem v roce, nebo nejteplejším festivalem. Nechceme zbytečně brojit proti lidové tvořivosti. Nemůžeme souhlasit s použitím slova „teplý“ v pejorativním nebo urážlivém významu, ovšem milerádi vás uvidíme na nejteplejším dni v roce, který opět ohřeje Prahu v půlce srpna.
COMING OUT
Pojďte s barvou ven. Na rovinu. Coming out v češtině zdomácněl, vzniklo z něj dokonce sloveso vyoutovat se. Označuje moment, kdy LGBT osoba veřejně přizná svou homosexuální orientaci. Coming out se neprodělává ani nepodstupuje, jím se zejména prochází. Je dobrovolným vyjádřením člověka, který seznamuje své okolí s tím, jaký doopravdy je.
QUEER
V češtině ho najdete zejména jako přídavné jméno. Souhrnně označuje témata spojená s LGBT osobami. Queer může být bar, film, divadelní představení nebo třeba hudba. Důležitým základem je spojení s LGBT osobami nebo tématikou.
HOMOSEXUALISMUS
Nesprávné a pejorativní označení LGBT hnutí, které používají zejména lidé, kteří stojí proti Prague Pride a dalším organizacím.
Buzny jsou úchyláci. Měli by se léčit. Tohle je nenormální! Přesně tak. Homofobie je nenormální. Stejně jako po staletí lidé bezdůvodně brojili (a brojí) proti národnostním a náboženským menšinám, v posledních sto letech se s otevřením společnosti otevřela i otázka přijetí LGBT osob většinovou společností.
Možná vás někdo probodne pohledem, když políbíte svého přítele v metru, a nebo chytnete ruku své přítelkyně na ulici. Stereotypy a předsudky svázaly evropské společnosti. Od uzákonění gay sňatků v Holandsku v osmdesátých letech až po fiasko s nesmyslným referendem na Slovensku si ale lidé začínají uvědomovat, že být gay nebo lesba a nebo transgender je přirozené a rozhodně to nejde změnit. Co změnit lze je nenávistný přístup. Homofobie se zakládá hlavně na nevědomosti.
Vnitřní nejistota, předsudky, dogmata a zabedněnost. Je potřeba najít nepřítele, aspoň pro některé lidi. LGBT osoby to tak kvůli své odlišnosti schytávají na plné čáře. Církevní patent na morálku a tradice je v dnešní době už spíš štěkáním, než kousavým postojem, který by mnoho znamenal. Přesto dogma, že rodinu tvoří jen muž a žena (a patrně dům na předměstí, labrador a LCD televize), ve společnosti stále přetrvává, ačkoli země jako Holandsko, Španělsko a nebo dokonce Argentina a Uruguay ukázaly, že soudný den nepřijde, když se vezmou dva lidé stejného pohlaví.
Homofobii ale nevzbuzují jen příkazy shora. Stačí se odlišovat a společnost vám to dá sežrat. Nejvíc na školách. Mnoho LGBT lidí se setkalo a setkává se šikanou, která vyvěrá především z výchovy rodičů. Pokud slyšíte, že je něco odporného, hnusného, nechutného, tak vám to tak zkrátka bude připadat. Upevníte si v sobě tenhle názor a pak ho předáte dál, především svým potomkům.
Homofobie zdánlivě taky báječně léčí mindráky. Někomu může zvedat sebevědomí, když na dva kluky zakřičí přes půl náměstí „Buzny!!!!“, nicméně je otázkou na jak dlouho? Vnitřní nejistota, nedůvěra v sebe sama může způsobit, že se člověk uzavře vůči svému okolí a bude hledat někoho, kdo je potenciálně slabší, aby se na něm mstil. Proto pak někteří uráží svět kolem sebe a dokonce se uchylují k fyzickým útokům.
Gayové a lesby tu byli, jsou a budou. Ať se to někomu líbí nebo ne. Homosexuální orientace je vrozená a nedá se naučit nebo odkoukat. Je tak neměnitelnou součástí života. Jediným rozdílem oproti minulosti, kdy zdánlivě LGBT lidé nebyli, je fakt, že se dnešní společnost otevírá a gayové a lesby se už nestydí přiznat barvu.
Od osmnáctého století, kdy na našem území platil zákon Josefa I. posílající homosexuály na popraviště, jsme ušli dlouhou cestu, která skončila na radnici (zatím). Roku 2006 poslanci schválili zákon o registrovaném partnerství. Dalším krokem by měla být adopce dětí, které už v homosexuální rodině žijí, druhým nebiologickým rodičem.
Česká společnost je poměrně tolerantní, nicméně tolerantní do momentu, než se zeptáte, zda by někdo chtěl mít za sousedy gay pár, nebo zda by měly mít třeba dvě lesby právo adoptovat děti. Podpora LGBT lidí v těchto a jim podobných otázkách stále nedosahuje většiny. Češi zpravidla říkají, žijte si jak chcete, ale nechceme vás mít na očích. Přesto můžeme Česko považovat za tolerantní zemi, ačkoli homofobové se v naší společnosti nacházejí až moc často a jejich nenávist může vést až k fatálním důsledkům, za jaký můžeme považovat třeba sebevraždu ani ne patnáctiletého gaye loni na jaře.