Chris

Většinu dospívání jsem prožili skrytí pod maskou hetero cis holky. Tahle maska se začala postupně rozpadat zhruba v mých šestnácti a odkrývala další vrstvy. Zjistit, že vlastně nejsem holka, ale ani kluk, objevit, jaký styl vyjadřování mi vlastně vyhovuje a najít odvahu o všem mluvit byl hodně dlouhý proces, a často i bolestivý. S mou orientací to bylo zrovna tak, kde to navíc bylo o to náročnější kvůli nedostatku informací o asexuálním a aromantickém spektru. Přáli bych si, aby lidé jako já nemuseli projít chvílemi strachu z toho, že jsou uvnitř rozbití a že nikdy nebudou šťastní. Teď už vím, že já určitě rozbití nejsem, a že je naprosto v pořádku vnímat lásku, přitažlivost i vlastní gender jinak.