Elíša

Na střední jsem už od prváku měl nálepku „teplouš“, až do maturity jsem byl terčem výsměchů a otázek na můj sexuální život, někdy se přidal i vyučující. Neviděl jsem z toho cestu ven, proto jsem trávil co nejvíc času v digitálním světě, asi jsem vedl dvojí život. Hodiny jsem denně chatoval a volal si s cizími lidmi, třeba na seznamce pro kluky. Ukončil to nástup na vysokou školu, což znamenalo odejít od rodičů a nastěhovat se k tehdejšímu partnerovi. Začal jsem objevovat, kdo vlastně jsem a kdo se mi líbí. Necítím se mužem ani ženou, ani s orientací to nemám binární. Taky často nezapadám kvůli ADHD nebo víře. Nacházet svou identitu a sebelásku mi pomáhá třeba makeup, zrodila se tak draqueen Narcissus Crimes. Přijímat se bez výhrad je nejen krásné, ale občas i bolestivé, a nevede jen k veselým věcem. Vysokou už mám za sebou a sám jsem učitel s nadějí, že moje zkušenosti mohou pomoci druhým.