Jakub Jindřich

Jsem společenský člověk a rád se dívám na život z té lepší stránky. Ne vždy jsem se ale mezi lidmi cítil svobodně a sebejistě. Doma byl můj coming out sice celkem v pohodě, ve škole jsem ale zažíval šikanu i fyzické napadení. Styděl jsem se za sebe, přemýšlel, co je na mně špatného, a měl pocit, že nikam nepatřím. S novým prostředím přišla zkušenost přijetí a s ní i úleva - nemusím se omlouvat za to, kým jsem a koho miluju. Postupně jsem získával sebevědomí a začal si život mezi lidmi užívat. Zažil jsem taky sexuální obtěžování, ze kterého bylo psychicky i fyzicky těžké se vymanit. Podařilo se. Mám výrazně staršího partnera s rodinnými závazky, který svou orientaci před okolím ještě neodhalil, a tak ve vztahu poznávám i rozdílnou míru otevřenosti. V životě se setkáváme s mnoha složitými situacemi. Já už se ale každé ráno probouzím s jistotou, že mám ve společnosti své místo. Můžu otevřeně mluvit o svém životě, navazovat vztahy a být přirozeně svůj. Právě tahle svoboda a pocit sounáležitosti jsou základem mého sebevědomí a životní spokojenosti.