Nikdy sa nehanbite za to, kým ste

Situace gayů a leseb na Slovensku není zrovna moc růžová. Katolická církev udržuje svůj vliv nad myšlením lidí z venkova a malých měst. Pojetí světa očima kléru se projevilo na nedávném referendu, kdy se na Slovensku diskutovalo o tom, co by o pár set kilometrů dál na západ, třeba v Holandsku nebo Španělsku, už považovali za hloupý vtip. Homofobní referendum ztroskotalo a Slovensko krok zpátky ve vývoji lidských práv neudělalo. Stejně jako v každé jiné společnosti na světě žijí i zde gayové a lesby, ačkoli se to některým lidem nelíbí (naštěstí jich nebyla ani pětina). „Samozrejme, že si za svoje meno nevkladám titul ’homosexuál‘ ale každý, komu verím a má moju dôveru, to vie,“ říká jednadvacetiletý Lukáš ze slovenských Piešťan, který se vyoutoval v prváku na střední.

Nikdy sa nehanbite za to, kým ste

Uvedomil som si, kto som
„Povedal som si – nová škola, noví ľudia, nový začiatok – kedy inokedy, ak nie teraz by som mal urobiť hrubú čiaru za svojím životom, čo bol doteraz a nezačať žit ako hetero typ. Prvým človekom, s ktorým som sa zoznámil, bol Tomáš – to vďaka nemu som si uvedomil, kto som, že určitým spôsobom vybočujem z radu. Keď mi spolužiačky pri obede položili otázku, či mám priateľku, povedal som pravdu. Všetci sa na mňa pozerali, ako keby som im oznámil koniec sveta … Po čase sa situácia ale ukľudnila a začali ma rešpektovať. A nakoniec sa v triede vyoutoval ešte jeden chlapec a bol to práve ten, ktorý mal so mnou na začiatku najväčší problém.“

Když Lukáš vzpomíná na svůj coming out doma před mamkou, na tváři se mu objeví úsměv. „Jej reakcia po tom, ako som jej povedal že som gay, aj mňa vskutku zarazila – povedala mi len, že si ide zapáliť cigu. S odstupom času som prišiel na to, že som urobil správnu vec. Kto iný, by mal vedieť o mne úplne všetko ako moja mamina? Jej vzťah so mnou sa po mojom vyoutovaní prehĺbil ešte viac. Začali sme si viac rozumieť a vždy, keď sa vraciam do môjho rodiska a zložím cestovnú tašku z ramena na zem, naplní ma pocit istoty, lásky, porozumenia a maximálnej dôvery.“

Proč se svěřit nejbližším?

Lukáš svou orientaci neskrývá, ale také o svém soukromí nevykládá každému, koho potká na ulici. Zdůrazňuje, že kvůli své orientaci nikdy neměl pocit méněcennosti. Pro ty, které coming out teprve čeká a stojí před rozhodnutím, jestli vyjít s barvou ven, má Lukáš jednu radu: „Všetkým, ktorí nenabrali odvahu, chcem poradiť, aby sa s tým netajili pred svojimi najbližšími, pretože nech ste akýkoľvek, pre svojich rodičov vždy budete to správne a jediné. Nikdy sa nehanbite za to, kým ste! Svoje nedostatky prezentujte ako svoje prednosti. A na záver jedno motto: Život je jedna veľká zábava a ty máš byť ten, ktorý nikdy neprestane tancovať!“

 

Nikdy sa nehanbite za to, kým ste