Eva

Hrozně jsem se bála jít s pravdou ven. Tušila jsem, že je něco jinak už od svých 16 let, kdy jsem se poprvé zamilovala do slečny, ale sama v sobě jsem si to srovnávala do 20 let. V hlavě jsem měla nejrůznější katastrofické scénáře a nakonec vše proběhlo mnohém lépe, než jsem očekávala. Celý proces byl pro mě v závěru velmi pozitivní. Většina blízkých to vzala úplně v pohodě a přijali mě takovou, jaká jsem. Pocítila jsem obrovskou úlevu v tom, že už se nemusím přetvařovat a můžu být sama sebou. Postupem času jsem došla k tomu, že se nechci škatulkovat, protože nikdy nevím, co mě v životě potká. Záleží mi hlavně na tom, jak si člověkem rozumím a ne na jeho pohlaví.